Reklama
 
Blog | David Fichtner

Rouškománie

Hned na začátek bych rád uvedl, že jde o spontánní „vypsání se“ z vlastních dojmů a myšlenek, jde o subjektivní pohled na věc, bez zdrojů a odkazů, čili berte v potaz možné nepřesnosti v údajích a posloupnostech, v jakých se níže zmíněné „akce“ udály.

Když pominu veškerá jiná opatření, chaos v jejich zavádění/rušení a celkovou (ne)informovanost ze strany Vlády a jejích odborných pomocníků, asi největší absurditu pro mě od samého začátku (tedy cca od ledna) představují roušky. Tedy roušky ušité z všelijakých utěrek, triček, podprsenek, kalhotek apod. Z mého pohledu byl jasným spouštěčem „influencer“ a spisovatel Petr Ludwig, který svým rádoby osvícenským videem o rouškách a několika studiích, které potvrzují jejich účinnost (a tedy nutnost je nosit), rozpoutal nevídanou hysterii a davovou psychózu ve výrobě roušek, nošení roušek, ukazování si na lidi bez roušek jako na černé ovce společnosti, které nemají špetku respektu k druhým… Ťukal jsem si na čelo od samého začátku.

Do té doby Vláda o rouškách ani necekla, s výjimkou již proslulého výroku ministra zdravotnictví o absolutním dostatku roušek a dalších ochranných pomůcek v hmotných rezervách. Bagatelizace a podcenění ze strany vlády nakonec vedla k zavádění absurdních a přehnaných restriktivních opatření, která, jak se ukáže v nejbližších měsících, budou fatální pro řadu podnikatelů a celou ekonomiku. Populistická vláda jako by se neřídila radami odborníků, ale spíše tím, „co lidé chtějí“. Což se ukazuje i při současném rozvolňování, kdy se premiér Babiš nechal již několikrát slyšet, jak by chtěl to a to, protože to chtějí lidé…

Samozřejmě, roušky (skutečné roušky, ne jejich látkové náhražky) se využívají ve světě (především v Asii) už x let, ovšem nutno dodat, že se využívají v naprosto odlišných podmínkách několikamilionových měst, která mají hustotu zalidnění i celkový počet obyvatel větší než je celá ČR. Jaký smysl potom má povinnost nosit roušku na veřejnosti, v otevřeném prostoru, na ulicích, kde se míjí několik málo lidí (příkladem budiž ranní vylidněné ulice při cestě do práce).

Jak relevantní je pak tvrdit, že relativní český úspěch v porovnání se světem (v počtu nakažených) souvisí právě s nošením roušek… Jistě nejsem jediný, kdo si všiml, jak nemalá část lidí na ulici roušku (ne)nosí… Tu má někdo roušku pod nosem (čímž jaksi snižuje její potenciální účinnost a ochranyschopnost), tu ji má někdo rovnou pod bradou, tu někdo kouří, tu někdo pije, tu někdo jí… Jen malá část tyhle „náhubky“, jak to trefně označil Fanánek Hagen, nosí skutečně poctivě. A i přesto tu máme velmi malý počet nakažených, tedy spíše známých případů nakažení, skutečný počet samozřejmě neví nikdo, ani ti borci v poradních týmech Vlády.

Úplnou do očí bijící absurditou je současný volnější režim, kdy jsou otevřeny zahrádky kaváren a restaurací, kde lidé sedí blízko sebe bez roušek, zatímco ostatní na ulici, kteří se s lidmi pouze míjí, chodí kolem těchto zahrádek v rouškách…

Teď výběr několika otázek, které mi šrotují v hlavě:

  1. Proč je povinné nosit roušky? Z iniciativy influencerů a jejich kampaně #rouškyvšem se vyvinul neuvěřitelný hype, který zachytila Vláda a na základě tlaku ze strany těchto samozvaných zachránců světa a několika odborníků, kteří se postavili na jejich stranu, zavedla opatření, která dávají čim dál tím menší smysl.
  2. Nebylo by lepší chránit ty, kteří jsou ve skutečném ohrožení (lidé s různými zdravotními problémy a slabší imunitou)? Pořídit několik set tisíc respirátorů by přeci vyšlo levněji, než pořizovat miliony roušek od pochybných firem kdovíodkud, případně z Číny. Případně, opět mohu citovat Fanánka, který mi v několika bodech mluvil z duše, je přeci věcí každého, pokud má strach z nemoci, aby se chránil. Ne aby se 90 % (jestli ne víc) „neohrožených“ schovalo za roušku kvůli menšině „ohrožených“. Nehledě k tomu, že rouška přes obličej je nehygienická v případě nošení po dobu x minut, či dokonce hodin.
  3. Co takhle dodržovat hygienu? Zdá se mi, že někteří objevili Ameriku v podobě mytí rukou a běžné hygieny. Kdyby lidé dodržovali tyhle běžné a jednoduché zásady (neprskat na veřejnosti do vzduchu, nebo dokonce na lidi kolem, umývat si ruce před jídlem, neolizovat tyče v MHD, apod.), nebyla by přeci potřeba řešit něco takového jako roušky.

Celá tahle hysterie kolem nového typu viru, kterých je reálně kolem nás mnoho jiných (třeba i nebezpečnějších), pak vedla k tak absurdním situacím, kdy jsme mohli vidět jednotlivce sedící v osobních autech s rouškou na obličeji, TV moderátory s rouškou, rozhovory přes Skype či podobné technologie, kdy měli účastníci roušku a jistě si každý z Vás vybaví více takovýchto nonsensů. To ani nemluvím o následcích, jakými jsou např. strach vyvolaný touto masivní mediální masáží, v jejímž důsledku se množí případy především starších a nemocných lidí, kteří se bojí dojít k lékaři se svými běžnými problémy, které se postupem času mohou zhoršit. A zhoršují.

Neblázněme, chovejme se nesobecky, pokud jsme nastydlí, nekýchejme a nefrkejme kolem sebe, dodržujme hygienu a žijme normální životy bez zapařených obličejů v rouškách. Není to první ani poslední virus, který nás potkal.

Pokud někdo z Vás dočetl mou zpověď až sem, moc díky. Pokud souzníte s mým názorem, klidně sdílejte, budu rád, díky!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama