Znovu ve mně uzrála potřeba vypsat se ze svých dojmů, tentokrát jde o téma, které mi v hlavě rezonuje už nějaký ten pátek a včera jsem si definitivně řekl, že s tím musím ven alespoň touto cestou.
Asi každý z nás si všimne, že už několik posledních let se tu točíme v kruhu Zeman (a jeho okolí) – Babiš. Zemanovo aktivita (snad dokonce naštěstí) postupně upadá, naneštěstí o to víc vyplouvá na povrch „činnost“ onoho okolí. Koho však vídáme stále více, našeho (bohužel stále ještě) premiéra. Babiš ve zpravodajství, Babiš v novinách, Babiš na webu, Babiš na youtube, Babiše na soc. sítích… a v neposlední řadě – Babiš v domácnosti velké většiny populace.
O čem mluvím? Většině jistě dojde, co tím myslím. Jsou to výrobky z (ne)jeho firem, čili podružených firem společnosti Agrofert a výrobců (především) potravin všeho druhu. Jak jsem zmínil ihned v prvních větách, tohle téma mnou cloumá už pěknou řádku dní, dá se říct od koblihových začátků pana Andreje.
Jdete do obchodu, kde si hodláte koupit – pečivo, mléčné výrobky, uzeniny, maso… Nechci ani říct, že doufáte, ale spíš automaticky počítáte s nějakým pestřejším výběrem od různých dodavatelů. Do očí bijící všudypřítomnost agrofertích výrobků Vás ovšem rychle vyvede z omylu… Začalo to Penamem a jeho slavnými „nadotovanými“ výrobky, které by bez poskytnutí financí z (té strašné šikanující a do našich záležitostí se vměšující) EU ani nespatřily světlo světa. Pokračovalo to skoupením pekáren Fr. Odkolek, které tvořili jakousi protiváhu Penamu v řetězcích, kde nebylo na výběr z jiných značek, případně vlastních pekáren daných maloobchodů. Pokračovalo to před Vánoci sháněním strouhanky, která např. v Globusu (ano, budu jmenovat konkrétní řetězce, nebaví mě chodit kolem horké kaše) nebyla jiná než od Penamu. Jogurty od Olmy, které ovšem (zatím) mají dostatečnou konkurenci, takže se jim člověk vyhne. Vodňanské kuře, které tvoří opět např. v Globusu odhadem 95 % kuřecích prsních řízků (sem tam se objeví výrobky Vaigla a syna). Kostelecké uzeniny, ač nejsou mým běžným artiklem, na Vás také koukají ze všech koutů lednic a mrazáků. V Bille už podle mého stěží najdete jiné pečivo než právě od Penamu.
Co mě ovšem vytáčí do běla je takřka skryté označení výrobků od těchto „neBabišovo“ firem. Ať už jsou to housky na hamburgery, které se na první i druhý pohled netváří jako Penam, po bližším průzkumu (v mém případě bohužel až po nákupu) zjistíte, že pod názvem výrobku je skutečně uvedeno slovo Penam. Nebo kuřecí maso, které se tváří jako Vocílka a (opět v mém případě po nákupu) najdete jméno zpracovatele „Vodňanské kuře, s.r.o.“.
Já jsem ještě případ člověka, který se skutečně snaží zkoumat výrobce a tyhle firmy (až na nešťastné náhody) ze svého nákupního seznamu vynechávat. Takových jako já (v tomto ohledu) ovšem nebude mnoho. Málokdo asi obětuje čas objetí jiných řetězců kvůli strouhance (sláva Kauflandu v tomto případě), nebo kuřecímu masu. A je to i pochopitelné. Co ale pro mě pochopitelné není, že to v podstatě nikomu (resp. velké většině) vůbec nevadí… Ta skoro monopolní převaha jednoho koncernu, obrovské firmy, která může (navíc s nemalou podporou v politických kruzích) absolutně pokroutit trh. Ten zápach komunismu (který jsem tedy naštěstí nezažil, ale představu si v tomto případě udělám snadno), kdy na pultech bylo jen vybrané zboží, které zkrátka člověk buď bral, nebo neměl nic… A v neposlední řadě ten obrovský střet zájmů a průšvih, díky kterému jsme pro ostudu celé Evropě.
Jak si někdo může myslet, že Andrej Babiš nemá vliv na rozdělování dotací v zemědělství a průmyslu, ve kterém má velkou většinu „svých“… ne „svých“, ale svých firem, ze kterých mu stále plyne obrovský příjem (to se to pak chvástá s tím, že nepobírám nějaké nižší statistíce jako politik, když mi tečou na účty miliony). Jak někdo může přehlížet ty očividné lži a intriky, kterých se on a jeho okolí neustále dopouští (jako poslední můžu uvést případ „já zachránil tisíce mrtvých“ vs „já nic, to hygiena a epidemiologové“).
Je mi z toho smutno a upřímně doufám, že to brzy skončí… Ale přepadá mě čím dál větší skepse… Nerad bych se uchyloval k dojíždění na nákupy do německého příhraničí, ale nejspíš mi nic jiného nezbyde. Alespoň ne do té doby, kdy si nebudu muset prohlížet každý druhý výrobek, abych náhodou nenatrefil na papotravinu z dílny firem tohoto parazita…
Pokud někdo z Vás opět dočetl do konce, moc díky. Pokud souzníte s mým názorem, případně máte nějaké poznámky, neváhejte se ozvat, budu rád… Omlouvám se, pokud má článek ne úplně ucelenou strukturu, ale tyhle své „články“ skutečně píši tak, jak mi jdou slova na jazyk (klávesnici). Zatím nemám sílu ani čas věnovat tomu více času, než je potřeba… 🙂
